Péče o nohy
Vady nožní klenby
Poruchy nožní klenby jsou častou ortopedickou vadou, kterou lze cíleným cvičením zásadním způsobem ovlivnit. Cvičení obnovuje pevnost a pružnost chodidla. Tyto vlastnosti jsou nutné pro správnou funkci nohy.
Pronační postavení nohy
Obvykle souvisí s vymizením vnitřní podélné klenby, tedy s podélně plochou nohou. Vlivem zborcené klenby se noha vyvrátí dovnitř. Kromě bolestí nohou, pocitů těžkých nohou a podobných obtíží s chodidly se může projevit tato deformita i problémy s kolenem, kyčlí nebo bolestmi v zádech, protože poklesem klenby a “vyvrácením” nohy dovnitř dojde k relativnímu zkrácení končetiny. Tato disproporce se pak přenáší dále na celý osový skelet. Mění se stoj celého těla.
Vbočený palec (hallux valgus)
Vbočený palec je velmi častá deformita nohy. A také velmi nepříjemná a omezující. Vždyť palec se významnou měrou podílí na stabilitě chodidla a také na správné chůzi. Vbočený palec je zapříčiněn v malém procentu případů geneticky, ve většině případů nošením nevhodné obuvi a chybnými pohybovými vzorci. Připustíme-li, že valná většina vbočených palců je zaviněna nevhodnými botami, pak asi nepřekvapí fakt, že se tato deformita objevuje častěji u žen než u mužů. Vysoké podpatky jsou totiž obvyklou příčinou (krom chybného držení těla a tím přetížení kolen, kyčlí a bederní páteře) značného přetížení přednoží a zborcení příčné klenby. Úzká špička populárních lodiček pak stlačuje prstce k sobě a na problém je zaděláno.
Náprava pak spočívá jednak v léčbě konzervativní (nejsou-li změny ještě přílišné) a nebo pak v radikální léčbě chirurgické. Pokud lze stav ještě korigovat konzervativně, pak je na místě především rehabilitace podpořená korekčními pomůckami jako jsou aktivní i pasivní korektory a individuální stélky do bot. A především změna stylu obouvání a nácvik správných pohybových vzorců. Vhodná je i – po konzultaci s fyzioterapeutem – chůze naboso ve vhodném terénu. Je-li stav už tak pokročilý, že nezbývá nic jiného než operativní zákrok, pak vězte, že korekčních operací je mnoho druhů a doba rekonvalescence se pohybuje v řádu několika týdnů až měsíců. Podrobněji vám jistě odpoví váš ortopéd, který bude vaši situaci řešit.
Zarostlý nehet (unguis incarnatus)
Zarostlý nehet je velmi bolestivá a nepříjemná záležitost vpravdě civilizačního charakteru. U národů, které nepoužívají obuv nebyl prý zarůstající nehet zaznamenán. Jde o stav, kdy okraje nehtové ploténky zarůstají do kožních valů a jejich tlak působí bolest a případně zánět. Nejčastěji se tato komplikace týká nehtu na palci nohy, ale může postihnout i jiné prstce a vzácně i nehty prstů na rukou.
Příčinou zarůstajícího nehtu bývá užívání nevhodné obuvi, která stlačuje prstce k sobě. Další častou příčinou je špatné zastřižení nehtu. Unquis incarnatus je též poměrně frekventovaná obtíž u dospívajících chlapců. V pubertě se značně mění činnost kožních žláz. Když se k tomu přidá ještě nevhodná obuv, nadměrné pocení a mnohdy sportovní aktivity, které způsobují mikrotraumata nohou, je na zarůstající nehet zaděláno.
Náprava je obvykle závislá na aktuálním stavu. Není-li přítomen zánět, je možné přikročit ke konzervativnímu řešení. Je-li přítomna zánětlivá reakce, je nutné tuto situaci konzultovat s lékařem. Ten může předepsat protizánětlivé léky nebo navrhnout radikální léčbu, tedy chirurgické odstranění části nehtu, případně nehtu celého. Konzervativní postupy jsou v kompetenci podologie a spočívají v tamponádě okraje zarůstajícího nehtu či v aplikaci nehtového rovnátka.
Plísně nohou
co je plíseň a jak dochází k nákaze
Plíseň nohou je velmi časté a nepříjemné parazitární onemocnění. Plíseň (dermatofytóza) kůže nohou je velmi vzácná v dětství. Nejčastěji přichází v pubertě, kdy jsou nohy nejvíce potivé, zapařené a přidávají se drobná mikrotraumata ze sportu a jiných pohybových aktivit. Navíc se v pubertě mění složení kyselin v kožním filmu. V tomto věku se vyskytují převážně mykózy meziprstí a plosek.
Nehtové plísně (onychomykózy) se objevují zpravidla od středního věku a procento postižených nehtovou plísní stoupá s věkem. Má na to vliv například i věkem podmíněné horší prokrvení dolních končetin a po padesátém roce i pokles výkonnosti buněčné imunity. Plísně nehtů pochází z 90% z neléčené mykózy kůže nohou. Přenos plísní je nejčastější v místnostech, kde se pohybuje hodně bosých lidí.
Dalším rizikovým faktorem je výskyt v rodině a také snížená obranyschopnost organismu. Je nutné dodat, že se mnohdy pod pojem nehtové plísně zahrnují i onemocnění nehtů, které mají jiného původce (například bakterie). Plíseň se na nehtech projevuje různě tak, jak je i mnoho druhů plísní. Nejčastější jsou ovšem barevné změny nehtu, postupné ztlušťování nehtové ploténky a lámavost až drobivost nehtu.
Prevence výskytu plísně
Jako při každém onemocnění je i v případě plísní nohou a nehtů nejlepší prevence. To znamená dbát důsledně hygieny nohou, používat výhradně vlastní ručník, při pohybu v prostorách, kde chodí hodně bosých lidí používat obuv (včetně např. převlékacích kabinek v obchodech). Pokud už se plíseň objeví (miziprstí, plosky nohou a pod.), je nutné zahájit léčbu. Nejlépe se obrátit na dermatologa, který doporučí způsob terapie.
V případě, že chcete používat některé preparáty preventivně (je jich v lékárnách celá řada), dbejte zásady, že na kůži se používají krémy, na nehty roztoky. Ne opačně! Vcelku oblíbená je tzv. “chytrá houba” – Pythie biodeur. Seženete ji v různých podobách v lékárnách. Ovšem chytrá houba je skvělý deodorant a funguje na plísně kůže nohou. Nefunguje na plísně nehtů!
Pokud chcete mít bezpečnou informaci o tom, jaký druh plísně váš nehet napadl (a je-li to vůbec plíseň), je potřeba odebrat vzorek tkáně pod nehtem a udělat mykologickou analýzu. Ovšem před odběrem materiálu je třeba vynechat některé léky a dokonce i deodoranty (mohou obsahovat antimykotika). Podrobnosti vám jistě vysvětlí váš kožní lékař.
Jakékoliv změny v zabarvení, tvaru či kvalitě nehtů není radno podceňovat. Mohou znamenat řadu jiných onemocnění a je na místě, aby takové změny nehtových plotének vždy posoudil odborník.
V našem centru používáme při pedikérském ošetření nohou preventivně některé preparáty z německé produkce, jako například Unguisan s obsahem urey a stříbra, antimykotický roztok Mykored nebo kapky s mikrostříbrem a bylinnými extrakty Peclavus special. Některé produkty jsou k zakoupení u nás v provozovně, případně je pro Vás můžeme objednat.
Bolesti pat
Bolest paty může velmi znepříjemňovat chůzi. Není ovšem bolest jako bolest. Vyloučíme-li úraz, pak zbývá ještě několik obvyklých a nejčastějších příčin bolesti paty. Nejprve je dobré si uvědomit, kde se přesně bolest objevuje. Zda zespodu paty, z její zadní strany, z boku (a ze kterého). Lokalizace bolesti může napovědět o jaký druh postižení se jedná. Dále je dobré si povšimnout, zda se bolest objevuje po námaze, po dlouhém stání nebo naopak po odpočinku a při chůzi se stav zlepšuje. Všechny tyto podrobnosti pak mohou odborníkovi napovědět, o který typ postižení se jedná.
Může jít například o zánět plantární fascie. Plantární fascie je pevná vazivová blána na spodní straně chodidla, která se upíná na jedné straně na patní kost a na straně druhé k základnám prstců. Podporuje klenbu a pomáhá distribuovat váhu těla po ploše chodidla. Zánět se může objevit vlivem přetížení, při kterém se fascie poraní (poranění může být nepatrné). Bolest se může projevit v oblasti chodidla, paty ale i kotníků a bývá větší po odpočinku.
Dalším obdobným problémem může být zánět Achillovy šlachy. Ta je největší a nejsilnější šlachou v těle, připojuje trojhlavý sval lýtkový k chodidlu a upíná se na zadní stranu patní kosti. Její poranění může způsobit nevhodná obuv, nadměrná zátěž, běh po tvrdém a nerovném povrchu, předchozí poranění lýkového svalu, náhlé zvýšení fyzické zátěže, prudké změny pohybu a podobně. Proto bývá časté u sportovců, kteří provozují běh, košíkovou, fotbal a podobné sporty.
Při bolestivých obtížích v oblasti chodidla a paty je třeba stav konzultovat s odborníkem, nejlépe ortopedem. K důkladnému stanovení diagnózy je obvykle potřeba ještě užití některých diagnostických zobrazovacích metod: rentgenový snímek, vyšetření počítačovým tomografem, ultrazvukem či magnetickou rezonancí. Každá z těchto metod dokáže zobrazit specifickou část vyšetřované oblasti a proto je někdy potřeba i jejich vzájemná kombinace. Jaká vyšetření a v jakém rozsahu jsou potřeba určí vždy lékař.
Kostní nárůstky
Kostní nárůstky (exostózy) mohou mít různé příčiny a vyskytovat se mohou na různých částech skeletu. Na nohách se nejčastěji setkáme s nárůstky patní kosti a to buď s patní ostruhou (calcar calcanei) nebo s tzv. Haglundovou exostózou.
Patní ostruha je kostěný výrůstek vnitřního výběžku patní kosti, na který se upínají šlachy ohybačů prstců. Ke vzniku může dojít drážděním výběžku patní kosti nevhodnou obuví, dopadem na patu, chůzí po tvrdém terénu a podobně. K potvrzení diagnózy je obvykle potřeba zhotovení RTG snímku paty. Při léčbě se doporučuje omezit chůzi po tvrdém povrchu, nošení vhodné obuvi případně doplněné gelovou vložkou nebo podpatěnkou. Ostruhu je možné ozařovat RTG paprsky, aplikovat energii ultrazvuku, laseru či rázové vlny. Tyto terapeutické postupy zváží a doporučí lékař.
Haglundova exostóza je kostěný výrůstek (obdobně jako patní ostruha) na zadní části patní kosti před úponem Achillovy šlachy. Vzniká především nošením nevhodné obuvi, zejména s bot s příliš tvrdým okrajem opatku. Při pohybu v hlezenném kloubu může docházet k dráždění tkáně v oblasti výrůstku a tím i k bolesti. Bolest se stupňuje při zátěži, někdy i při chůzi do schodů. K potvrzení diagnózy je opět třeba zhotovit RTG snímek patní kosti. Při léčbě je vhodné upravit obuv tak, aby nedráždila postižené místo. Ke zvážení je i fyzioterapie a zde případná aplikace magnetoterapie či UZ. Tyto metody jsou opět na zvážení odborným lékařem. Někdy se volí i operační řešení.
Jako nárůstek se může také projevit nezhoubný (benigní) nádor kosti – osteochondrom. Jedná se o častý kostní nádor, nejčastěji vyrůstá na povrchu střední části dlouhých kostí – např. kosti stehenní či holenní. Může se ovšem vyskytnout i na prstci pod nehtem – tzv. subungvální exostóza. Takový nárůstek pak deformuje nehtové lůžko i nehet.
Diabetická noha
Termín diabetická noha zahrnuje celý soubor problémů nohy při metabolickém postižení – cukrovce neboli diabetu. Především se jedná o destruktivní poškození tkání nohy od kotníku dolů a patří mezi chronické komplikace cukrovky spolu s možným postižením ledvin, zraku a nervů. Syndrom diabetické nohy vzniká postupně a dlouho a i léčba je velmi zdlouhavá a náročná, proto se klade velký důraz na prevenci.
Jakékoliv příznaky syndromu diabetické nohy (svědění nohou, pocit necitlivých nohou, brnění v nohách, pálení nohou, nejistota při chůzi, časté křeče v lýtkách, bolesti v nohách i v klidu, špatně se hojící rány, omezená pohyblivost prstů, suchá, teplá a popraskaná kůže a pod.) patří neprodleně do rukou lékaře, nejlépe specialisty diabetologa! Pro pacienty s cukrovkou, zvláště s pokročilou či špatně kompenzovanou, platí vždy zvýšená opatrnost při péči o nohy.
Ačkoliv je jinak bosá chůze doporučovaná jako velmi zdravá, diabetik by bos chodit neměl! Při snížené citlivosti jeho nohou je při bosé chůzi velké nebezpečí poranění. A lidé s diabetem by se měli jakémukoliv poranění nohy vyhýbat! Důležité jsou dobré boty s dostatkem prostoru pro nohu a bez jakýchkoliv vnitřních výčnělků, které by mohly nohu dráždit či dokonce poranit. Před obutím je důležité kontrolovat vnitřek obuvi, zda v ní není např. spadený předmět, který by v botě tlačil!
V diabetologické poradně se nemocný dozví řadu dalších doporučení, jak pečovat o své nohy. Dozvíte se to i v naší provozovně, stejně jako v provozovně každého kvalifikovaného podologa. Pro péči o diabetickou nohu je také velmi vhodná právě suchá přístrojová pedikúra. Právě proto, že zde při ošetřování pokožky, mozolů a ztvrdlé kůže nepoužíváme ostré nástroje a celá procedura je bezpečná a bezkrevná. K ošetření choulostivé kůže nohou používáme speciální pěny určené zvláště pro ošetření pokožky diabetiků.